Pražská stovka 2018 / Trasa B 60 km

IMG_0339 - Copy

Kilo neuběhnu, ale aspoň nahlídnout na tuhle legendární ultratrailovou akci chci už dlouho. Po letech kdy i poloviční trasy měřily 80 kiláků, letos přišel Olaf s relativně hodnym šedesátikilometrovym béčkem. I to bude o 12 kiláků víc než, co jsem kdy uběh, takže pořád výzva.

 

Rozhodil jsem sítě, kdo do toho pujde se mnou a chytil se jen Václavka, kterej ale nakonec dva dny předem taky vycouval kvůli marodící dcerce. Možná i dobře, já jsem v tomhle stejně takovej solitér.

 

Velkej respekt jsem měl z počasí a narval jsem si baťůžek oblečením, ale nakonec jsem ho celou dobu nesundal ze zad. Zima byla jen při hodinovym čekání při prezentaci v sedum ráno v Kamennym Přívozu a pak už jsem pořád jenom běžel.

IMG_0317

Dolu k vodě a pak hned už parádníma pěšinkama podél Sázavy. Hned na čtvrtym skupinka přede mnou trochu kufruje, ale já jen kouknu na čáru na hodinkách a běžim nahoru. Appku DWmap jsem si do hodinek nahrál před tejdnem a nemůžu si jí vynachválit.

 

Zkoušim si poprvý srknout vody, jak je na tom camel a stalo se, čeho jsem se bál, voda zamrzla a sotva teče. Takže pořádně sát, trochu napít, fouknout vodu zpátky a doufat, že to tak chvilku vydrží. Naštěstí to ve stejnym stavu vydrželo celej zbytek dne.

 

Z vrstevnicovýho trailíku si občas odskočíme někam nahoru do svahu a zas dolu. Ve stoupání na Velký Medník na sedmym se naše asi relativně čelní skupinka začíná trochu trhat. Na kopci je první kontrola a dolu je to pořádnej sešup.

 

Běhavější dva kiláky podél vody, kde mě pár kluků sbíhá a pak už zase šplháme zahrádkářskou kolonií na kopec. Zdravim několik myslivců s flintou, ale pak už je jich tolik, že mě nebaví zdravit všechny a jen doufám, že budou střílet opačnym směrem, než poběžíme.

IMG_0320

Sbíháme zase k řece a v Davli přes most a do hasičárny na první občerstvovačku. Je tady strašně dobrot a já nevim co dřív, tak si jen srknu coly, vezmu kostičku čokolády a kousek vyhlášenýho frgálu a rychle pryč. Pochodujem už zas v ňáký skupince asfaltovym chodníkem nahoru a už pryč z města.

 

Tady je to chvilku takový nudnější: asfalt nebo široký cesty, žádný velký kopce a dokonce podběh hlučící dálnice. Trochu se honíme s tříčlennou skupinkou, oni mě předběhnou po rovině, já je do kopce a tak furt dokola.

IMG_0617

Z letargie tohodle úseku mě vyvede až to, když zjistim, že místo zmrzlý tyčinky chroupu kus ulomenýho zubu. A pak taky konečně pěknej trailík podél potoka a stoupání na Černolický skály, kde setřesu tříčlennou skupinku a předbíhám nějaký stovkaře.

 

Na skále by byl asi krásnej výhled, kdyby bylo hezčí počasí. Takhle je tu jen tajná kontrola a občerstvení. Nahoře na kopci už mě to zase baví. Dokonce tak, že si užívám i následnej dlouhej seběh a něco si cestou dolu zpívám.

IMG_0324

Mezi Dobřichovicema a Karlíkem zase nuda po rovnym chodníku a pak už kopec na Krásnou stráň, kde mě při pochodování nahoru překvapí neznámá ale dost silná bolest v levym koleni. Kousek za půlkou to neni moc dobrá zpráva, ale když se nahoře zase rozbíhám, koleno nebolí. Fajn, takže to bude bolet při chůzi, při běhu ne. To asi zvládnu.

IMG_0327

Dolu je dost technickej sešup a pak krásnej srnčí trailík po vrstevnici, kterej mě vyplivne na dost frekventovaný silnici, po který se ale naštěstí běží jen tři sta metrů. A pak už je to zase stejný furt dokola: kus po rovině, krpál nahoru, nahoře kontrola, krpál dolu, kus po rovině… Krpál nahoru je tentokrát na osadu Slunečná na začátku Černošic.

 

Dole pak druhá občerstvovačka v hospodě. Jsem na 38. Kilometru, nabízej mi polívku, ale ještě se nechci zaseknout, tak odmítám, dávám malou kofolu a běžim dál. Černošicema je to nekonečný, ale pak, jak už jsem si dneska zvykl, další kopec. Nahoře na vyhlídce u kontroly chybí fix, tak pro jistotu fotim selfíčko a upaluju po hřebeni dál.

 

Zas kousek běhavější, ale aspoň lesem a pak mě najednou prudkej sešup vyplivne v Praze. V Radotíně. Kus po silnici a hned zas na protější kopec. 47 km a furt dobrý. V kopci předcházim kluka, kterej vždycky ujde pár metrů a zastaví se a tak furt dokola. Prej mu seklo, tak nabízim tyčinku, ale že prej to vydrží do Chuchle na občerstvovačku.

 

Další seběh a pak v dalšim táhlym stoupání najednou krize. Střídám běh s chůzí a začínám toho mít dost. Zachraňuje mě občerstvovačka v Chuchli. Vlezu do garáže a tam plný stoly, že nevim, co dřív. Cpu do sebe čokoládu a slaninu a nechávám se ukecat na trochu polívky. Nenapadlo by mě, že ještě osum kiláků před koncem se takhle zaseknu, ale těch pár minut stálo za to.

 

Strašně mě to nakoplo a díky tomu jsem přežil ten brutální konec. Nejtvrdší kopce totiž přišly kousek před cílem. Homolka, dolu a hned zas nahoru něčim, kam za pomoci stromů sotva lezu. Nedokážu si tady představit stovkaře druhou noc.

IMG_0339

Z dalšího kopce sbíhám dolu listím do půli lejtek, předbíhám kluka, kterej už jde dost opatrně dolu a libuju si, jaká je to paráda, že to mý nohy vydržely furt takhle v pohodě.

 

Přeběhnout Bránickej most a na druhý straně posledních pár prudkejch ale krátkejch kopečků, kde ještě někoho předbíhám a už se ženu mezi barákama do cíle ve škole. Ovace v cíli vlažný, holt nejsem hrdina jako stovkaři, ale já mam strašnou radost, že jsem si zase o kus posunul svojí hranici, jak daleko dokážu doběhnout a když volám Vlaďce a povídám jí „tak jsem to dal“, trochu mi přeskočí hlas dojetím.

 

Krize byla jedna asi deset před cílem, ke konci to byla už fakt dřina, ale nohy to vydržely líp, než jsem doufal a čas 7:07 mi zajistil devátý místo ze 158 startujících. Ultra je silnej zážitek a já jsem rád, že jsem se po těch letech pobíhání dopracoval do stavu, kdy mi tělo dovolí si třeba jednou za rok takovouhle parádu střihnout.

 

Trasa byla zábavná, perfektně značená (jasně, běžel jsem to celý za světla, takže z tohodle pohledu to neni úplně objektivní), kde to šlo, vedená pěknejma pěšinkama s nutnejma nudnějšíma přeběhama, protože svět neni singletrail.

IMG_0344

2 thoughts on “Pražská stovka 2018 / Trasa B 60 km

  1. Z jedný P100 jsem tě vezl a ta dle mých poznámek měla 52km, takže jsi se málem o 4km okrad.. Gratuluji, parádní výkon..

    • To bylo 2011 a já se přihlásil na celou a skončil po 50 km (nebo jak říkáš možná 52, nevim, tehdy jsem ještě neměl GPS). To byla pěkná blbost, tenkrát jsem ještě vůbec neběhal. Ke konci už jsem víc chodil než běžel, takže jsem to ani nějak nepočítal jako běh.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s