Nestává se často, aby táta od rodiny moh na tři dny vypadnout někam do tramtárie, ale jeden prodlouženej zářijovej víkend si pro sebe střežim jako oko v hlavě. Stalo se totiž už tradicí, že jednou za rok jedeme s klukama s kolama do Alp a vždycky to je naprostá pecka.
Kilo neuběhnu, ale aspoň nahlídnout na tuhle legendární ultratrailovou akci chci už dlouho. Po letech kdy i poloviční trasy měřily 80 kiláků, letos přišel Olaf s relativně hodnym šedesátikilometrovym béčkem. I to bude o 12 kiláků víc než, co jsem kdy uběh, takže pořád výzva.
