Přeběh Šumavy

DSCN4432 - Copy

Někdy v dubnu na mě vyskočila na fejsíčku hromadná konverzace s Václavkovo nápadem, že bysme jakože mohli někdy v létě o víkendu přeběhnout Šumavu. S všelijakejma vícedenníma bajkovejma přejezdama Alp nebo Krušnejch už zkušenost mám. Šel jsem dokonce jednou v létě přes Vysoký Tatry a jednou v zimě přes Nízký. A všechno to byly nezapomenutelný akce. Tak proč nezkusit vícedenní srandu jen s prťavym kejmlem na zádech?

 

Z hromadný konverzace nakonec vykrystalizovala šestičlenná partička a já v pátek po obědě sedim ve vlaku s Václavkou, Karykem, Mlátilem, Dejvem a Hrachym a uháníme si to z Plzně do Rudy. Tady přesedáme na bus a vlečeme se další hodinu a půl až na Kvildu. Tady už neleníme a klušeme kousek za vesnici, kde se rozestavíme po obou stranách silnice a plníme pangejty filtrovanym pivem. Projíždějící postarší turistka na elektrokole jen kroutí hlavou a prohlašuje, že „to je vrchol“.

 

Další čtyři kiláky po lesnim asfaltu na rozehřátí a pak už konečně terénem na Černou horu. To je kopec, ne pivo.

Černá hora 1315m

Z něj sbíháme dolu na hranici a tý už se dneska držíme až do cíle. Po kotníky v bažinách a po pás v borůvčí. Podrápaný od větví a celý modrý od největších borůvek, co jsem kdy viděl a který tu nikdo nesbírá.

DSCN4394

'Sumpfwassergraben' nádržka na hranici u Biskupské slati

borůvky po pás mezi Mokrůvkama

Přes Malou a Velkou Mokrůvku, až se před náma vyloupne Luzný – hora kamení a na ní chaloupka – náš dnešní cíl.

Malá Mokrůvka 1330m

DSCN4417

Převlíkáme do svátečních elasťáků a moiry a cpeme se chlebama s pomazánkou a slaninou. Chatař jede na noc dolu, ale nechal nám tu dvě basy piv, že to ráno spočítáme. Sprcha dneska nebude, však jsme se na těch patnácti kilometrech ani nestihli zapotit.

 

Ráno po snídani platíme a najednou někdo říká čau a na dnešek se k nám přidává ještě Eis s Idou.

sestava na druhý den

Sbíháme dolu na hranici a držíme se jí i dneska. Vyšlapaná pěšinka v borůvčí je dneska o maličko širší. Už to netahá za nohy, ale dva lidi by se tam nevyhli.

na Spicnik

Klušeme rozlehlym hřebenem beze stromů a je vidět široko daleko. Škoda, že člověk může od kamenitý stezky zdvihnout oči vždycky jenom tak na půl vteřiny, aby nezakop.

DSCN4432

Roklan z Bärenlochriegel, v pozadí Javor a Ostrý

Po necelejch deseti kilometrech opouštíme hranici a sbíháme k opuštěný Roklanský chatě, kde se cachtáme v potoce, doplňujeme z něj zásoby vody a svačíme.

DSCN4462

Po starý signální cestě na Medvědí horu a pak trochu přelejzání spousty padlejch stromů.

DSCN4472

DSCN4478

Z Český strany odbočujeme zpátky do Německa a narážíme na značenou cestu a první dnešní lidi. Klušeme po dřevěnejch lávkách a v půlce dáváme koupačku v rašelinovym jezírku, což budí pohoršení německejch turistů.

Latschensee.

Tak radši rychle po dalších lávkách pryč a už nahoru na Poledník. Trochu netrefujeme odbočku, což se nakonec jeví jako štěstí, když místo po asfaltce běžíme nahoru pěšinou mezi smrčkama.

nad Hirbachschwelle

Nahoře spousta lidí, ale naštěstí taky pivo, cola, polívka a tak. Teď už jenom seběhnout dolu do Prášil a máme hotovo.

DSCN4500

Třicet kiláků, převýšení dneska neveliký ale o to horší průchodnost terénem. Za odměnu pivo, polívka, šlofík, večeře, další pivo, buráky a spát. V neděli to bude velký.

 

V neděli se mi nikam nechce. Nohy začínaj bolet, moc jsem se nevyspal kvůli spálenejm zádům a prášilský potraviny se se snídaní zrovna nevycajchnovali. První ranní kopec na Gsenget, kterej začíná hned u chaty tak pěkně bolí. Naštěstí nám ho Karyk kouskuje tak po deseti minutách vejletem do křoví.

 

Stoupáme dál na Falkenstein a na jeho vrcholu čumíme na tu strašnou díru mezi náma a Javorem, na kterej chceme doběhnout.

Arber z Falkensteinu

Seběh do Zwieslerwaldhaus je pohodovej, kecací, měkkou jehličnatou pěšinkou.

DSCN4510

Dole se odpojuje Karýk, kterýho čtyřdenní sračka už obrala o poslední zbytky sil a Hrachy, kterej ho až moc ochotně doprovodí do Rudy na vlak. Zbylá čtyřka kluše chodníčkem podél potoka do Seebachschleife a vyhejbá se zástupům turistů.

 

V hospodě dávám na stojáka rychlou colu a hurá nahoru na Javor. Po šotolině kolem Arbersee to ještě docela běží. Cestou se cpeme ostružinama, protože borůvek už jsme za ty dva dny přežraný. Když šotolina přechází v kamenitou stezku, my přecházíme z běhu do chůze.

Gr. Arber

Na kopci začíná maličko pršet a my dáváme v hospodě polívku a colu s fantou a doplňujem vodu, trochu oblíkáme a sbíháme po sjezdovkách na Brennes, chvilku rovinka po lyžařskejch trasách a pak zas nahoru na Svaroh. Tohle stoupání už mi nějak přestává chutnat, ale naštěstí to byl dneska poslední kopec.

seběh na Brennes, Ostrý a Kokrháč v pozadí

Hřebínek na Jezerní horu a stará lávková cesta kolem Čertovo jezera je už zase za odměnu.

DSCN4534

Lávková cesta

Zbejvá seběhnout na spodní stanici Špičáku a zaokrouhlit tak dnešní porci na 45 kiláků a dva tisíce vejškovejch. Dát rychlý pivko na Blažence, nakoupit další pivo k Václavkovo sušenýmu masu do vlaku a nechat se unášet smradlavym kupíčkem zpátky domů.

DSCN4543

Sumava_prebeh_mapa

Reklamy

2 thoughts on “Přeběh Šumavy

  1. Pingback: PřeŠum horem dolem cestou necestou | Vendy & mlátil

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s