Malý plzeňský triatlony

nahled06_krasovice-2016-01

Na jaře na Norbiho dvanáctce se nás Norbi při pohledu na Vlaďky břicho ptá: „Kdy to čekáte?“ „Začátkem července.“ „Ty jo, takhle blbě na sezónu, jo?“ Jo, závodní plány na léto 2016 byly jasný. Žádný velký akce, sem tam si odskočit na nějakej malej triatlon v okolí Plzně. První takovej byl 25. června ve VÝROVĚ u Stříbra.

Bylo horko, ale i tak beru na těch 600 metrů neopren. Ve vodě jsem zmrzlík a při rozplavání a postávání ve vodě před startem mam rád svý teplíčko. Chvilku jsme se o neoprenech dohadovali, kdy v depu bylo údajně napsáno, že jsou zakázaný, ale já se dvakrát ptal pořadatele a řekli, že můžem. Tak nakonec asi tři lidi gumu berem. Plavem přes místní rybník dvakrát tam a zpátky, z vody lezu sedmej z pětatřiceti lidí, rychle převlíkám a jdu to dojet na kole.

Vyrov 2016 01

V prvnim kopečku z depa se to hned srovná, jak to má bejt a pak už si celý tři rychlý rovinatý šotolinový kola jedem v trojici s Hajnym a Martinem Matějovičem. Jsme první, pomáháme si, chlapi jsou se situací spokojený. Já je ale neznám a nevim, jak běhaj, tak je v poslednim kole v kopci z depa zkusim. Na kopci všichni funíme pořádně, ale kluky mam furt za zadnim kolem. Hajnej nadává, co blbnu a ať mam úctu ke stáří. Chlapi jsou oba asi o deset let starší než já.

Vyrov 2016 02

Poslední kolo teda doťuknem spolu a jdem se proběhnout. Desetikilometrový kolečko začíná táhlym mírnym stoupáním. Furt za sebou slyšim někoho z těch dvou, ale jsem rozhodnutej se neotáčet, neukázat slabost a prostě makat. V půlce okruhu na občerstvovačce už si dovolim pohled za sebe a nikde nikdo, tak si zbytek mírně z kopce po borovym jehličí a šiškách náramně užívám.

Vyrov 2016 03

Konec na otevřený polní cestě v pětatřicetistupňovym horku už mi teda úplně nechutnal, ale ten kousek už se kousnu. Před cílem vim, že mam pohodlnej náskok, tak ještě stihnu dát pusu Vlaďce a jdu si pro parádní hliněnou medaili.

Vyrov 2016 04

_______________________________

Na další triatlon 9. července do KRAŠOVIC už jsem si odskočil z porodnice. Tady se plave jenom 300 metrů, takže neopren nechávám v autě a když pak na startu stojim mokrej ve vodě a občas pěkně foukne, nadávám si. Z plavání mam tentokrát horší pocit, guma je prostě guma, ať už pomůže nadlehčit nebo jenom kvůli tepelný pohodě.

Krasovice 2016 01

I tady kolo začíná kopečkem nahoru (vono to tak většinou bejvá, že rybníky nejsou na kopci) a já se hned snažim za to brát a dohnat, co jsem ztratil ve vodě. Dojíždim Ciprouše, ale stehna nějak pálí, tak jedu kus s nim, než se to srovná a pak teprve mu odjíždim. Kolo dneska jenom 18 kiláků ve dvou kolech, ale víc kopců, takže by mi to mělo sedět a snad to stihnu všechno předjet.

Postupně předjíždim Norbiho, oba mlaďase od Hajnýho a ještě nějakýho juniora a kus před koncem prvního kola i Hajnýho a Bystrouše. Ten se mě chytá a do druhýho kola jedem spolu. V kopci na asfaltu od rybníka se rozhodnu zkusit, jestli mu to taky tak dobře jezdí jako běhá, nastupuju a mizim.

Krasovice 2016 02

Druhý kolo si jedu celý sám a podle toho, že přede mnou smrdí motorka, hádám, že jsem první. Když se veškerý moje úvahy smrskly na to, jestli si stihnu na Bystrouše udělat dostatečnej náskok, aby mě ve třech kilometrovejch kolečkách kolem rybníka nedoběh, přižene se odněkaď kluk a jde přede mě. Ze všech sil se ho snažim uviset, ale mam ho furt na dlouhý gumě, tak aspoň doufám, že nebude běhat.

Krasovice 2016 03

Do druhýho depa teda spolu a kluk naštěstí fakt neběhá, jenže ve chvíli, kdy ho po prvnim kolečku setřesu, přežene se přese mě Bystrouš a já už vim, že náskok to chtělo větší. Takže druhej flek, vyhlášení je bleskový a já hned po něm pádim do porodnice odvézt si Vlaďku a Tondu domů.

Krasovice 2016 04

_______________________________

STONEMAN. Konec léta, konec prázdnin, konec triatlonový sezóny. Vlastně se mi sem už ani nechtělo, byl jsem nějakej přezávoděnej, měl jsem dost vedra a sucha a těšil se na podzimní barvičky a plískanice. Ale mam to kilák od baráku, loni jsem tu vyhrál a partička 321start do toho dává všechno a má tenhle místní srandamač zvládnutej jak světák. Tak co?

Na start už tentokrát ve třech, já pomalu na kole vedla Vlaďky, která si to drncá s kočárkem přes šišky. Hromada známejch, jsou tu všichni, kdo v Plzni triatlon na tý naší amatérský úrovni dělaj a já mam strach, jestli se letos vůbec vejdu na bednu.

Neopreny zakázaný, ale je fakt horko a Kameňák vyhřátej, takže neni problém. Plavem dvakrát rybník na šířku a zpátky, na první bójku klasicky mela, ale pak se to uklidňuje. Až na tříčlennou skupinku, která se trhla, plavu překvapivě celkem vepředu. Dneska se mi plave dobře, snažim se furt vézt někomu v nohách a už je tu výlez po kolena bahnem a hurá do depa.

Stoneman 2016 01

Po depu jako vždycky rychlá selekce, kdo umí plavat a neumí jezdit a naopak a najednou jsem ve skupince ve třech s Dominikem a Bystroušem. Proženem se kolem Petra, kterej stojí a něco šudlá na kole a nadává, naberem Norbiho, kterej se chvilku veze, ale pak si vystupuje a hrnem to nahoru dolu do cíle prvního kola, kde se ale Bystroušovi povoluje zadní kolo a opouští nás. Na chvilku. Ještě o něm bude řeč.

Takže si jedem s Dominikem sami, už se trochu známe, takže to na sebe nebudem zkoušet. On umí roviny, já umim kopce. Tady je obojí, ale obojí krátký na nějaký nástupy, tak si radši pomůžem, aniž bysme se na tom museli nějak domlouvat.

Stoneman 2016 02

Občas před sebou zahlídnem černobílej dres, pořád se po nás ohlíží a přibližuje se jen hodně pomalu. Při nájezdu do druhýho kola ho konečně máme. Až v cíli mi došlo, že to byl Franta Mach, kterej se letos strašně zlepšil.

Druhý a třetí kolo už teda sami, nikde nikdo, tak podvědomě zvolňujem, ale já vim, že při běhu budem náskok ještě potřebovat.

Jedem do depa a Dominik vybíhá snad ve chvíli, co sesed z kola. Tak si pečlivě zavazuju tkaničky a vyrážim ho chytit. Běh je taky na tři kola po dvou kilometrech. Naštěstí začínáme do kopce, takže ho předbíhám a pomalu mu mizim.

Stoneman 2016 03

Jenže v náběhu do druhýho kola se ohlídnu a za mnou Bystrouš. Procedim něco sprostýho a koukám aspoň vzdorovat co nejdýl. Poslušen hesla „když nevyhraješ, ať to ostatní aspoň bolí“ mu to nehodlám dát lacino a v kopci se ho snažim uviset. Vzdaluje se pomaličku, ale vzdaluje a nahoře ho definitvně nechávám běžet. Trochu mě to sejmulo, tak třetí kolo už mi úplně nechutná a jsem rád, že už mě nikdo nehoní a můžu relativně v klidu do cíle pro druhej flek.

Stoneman 2016 04

Reklamy

2 thoughts on “Malý plzeňský triatlony

  1. Máš Perry zase skvělej rok! Dobře že ses tu v Plzni objevil… aspoň nám protahuješ pérka… a v tom malým plzeňským závodním rybníčku je každej takovejhle týpek jako TY dobrej 🙂 Ať se daří tobě, Vlaďce i prckovi. 321zdar

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s