Mědník bez placky

nahled12_12970408_1151466934897469_659619187_o

Běh na Mědník je závod přesně pro mě. Pořadatelé tě napřed svezou autobusem do údolí Ohře a pak tě nechaj vyběhnout zpátky na hřeben Krušnejch. Po rovině ani z kopce běhat neumim, tak sem jezdim už pátej rok v řadě vždycky na jaře machrovat na lidi, co mi na placatym půlmaratonu nadělí čtvrt hodiny. Jak už jsem naznačil v nadpisu, letos mi to machrování moc nevyšlo a poprvý po třech letech nebylo moje lapání po dechu a přemlouvání hořících stehen k dalšímu kroku odměněný dřevěnou medailí.

Na startu se nás z Witte Bike Teamu sešlo parádních sedum kousků. Tady je účast tradičně vysoká, nevim, čim to je, že největší dřina nás láká nejvíc. Postáváme v hloučku, klepeme kosu, odhadujeme svoje šance. Po tom, co loni předved mlaďas Ota Ottenschlager, kterej se k nám do kategorie přehoupnul z juniorů, nepochybuju, že mi uteče i letos. Je tu Coufič od nás, vim, že do kopce s nim můžu závodit, ale bude to boj. Stavitele trati Ríšu Pletichu jsem tu předběh jenom jednou, ale ten je naštěstí i s Romanem Skalskym jiná kategorie. Ostatní buďto nepovažuju za hrozbu nebo neznám.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Hned po startu se dopředu ženou všechny zmiňovaný firmy, ale třeba i nějakej čahoun v kompreskách (Martin Sýkora, jak jsem zjistil po závodě) nebo cyklista Radek Krummer. Čahouna neznám a na Radka si věřim po tom, co jsme spolu loni na jaře závodili na Bahnech na Letňáku a tam jsem mu do kopce utek. Na zahřívacim singlíku po vrstevnici ve stráni teda ještě jednou přehodnocuju svoje dnešní vyhlídky, ale pak už se kopec prudce zvedá, začínáme cupitat serpentýnama v jehličí a na nějakej kalkul už neni pomyšlení. Tady už zakousnout pohled do svahu metr před sebe a začíná tvrdá dřina.

Pomalu setřesu Radka, předběhnu Ríšu a předejdu Coufiče. Zbejvá přede mnou Ota, Roman a čahoun. Zatim to vypadá dobře. Jenže na prvnim kiláku se ani Mědník nevyhrává, ani když je to zrovna ten nejprudší kilák.

Přichází pasáž, kterou nesnášim – seběh zpátky k potoku, jediný místo, kde dneska poběžíme z kopce. Když probíhám potokem a přemejšlim, kterou nohu si chci namočit, už za sebou slyšim dusot a funění. Čekám Coufiče, ale neotáčim se a rozbíhám to mírnym stoupáním podél potoka zas nahoru a za chvilku je vedle mě Radek, kus před sebou vidim čahouna, první dva už nevidim.

Probíháme spolu ještě dvakrát potokem (podruhý se mi podařilo namočit si zase jenom pravou, ale potřetí už jsem tam skočil levou) a pak už se konečně kopec zase zvedá a já doufám, že tady Radka setřesu. Jenže se pořád drží a mě navíc začíná píchat bránice. To je blbý, tohle bolet nepřestane, když nezvolnim a to já nechci. Čumim do listí pod mejma nohama a snažim se nevnímat bolest pod žebrama a Radkovo funění za mejma zádama, když se najednou vedle mě objeví Čenda.

Jenom žasnu, jak nás tenhle veterán svym strojovym tempem dokázal dotáhnout, ale nemam sílu ho ani povzbudit. Bolest pod žebrama jsem ještě dokázal ignorovat, ale když se kopec zase zvedne a já se snažim Čendy držet, začíná mi bejt na blití a já to vzdávám, nechávám kluky běžet a v nejprudší části pod sjezdovkou přecházim do chůze.

IMG_5015

Na sjezdovce ještě chvilku střídám chůzi a běh, ale nahoře už zase běžim, občerstvovačka je na dohled, přece mě nikdo neuvidí, jak jdu. Kus po rovný silnici na vydejchání a pak zas nahoru lesnim singlíkem ke Sfingám. I tady cupitám a funim jak střelená laň. Co blbneš, ty vole, tohle už přece neni žádnej kopec. A vono to najednou zase jde. Narovnám se, zvednu nohy, nepravidelnej tanec mezi kořenama mě baví.

12970408_1151466934897469_659619187_o

Na silnici pod Měděncem už se kluci zas nezdaj tak daleko, usazuju se v pravidelnym tempu, už zase mam pocit, že běžim a zdá se mi, že bych je moh ještě stáhnout. Ale ve městě už vidim, že jsou daleko. Naposledy se cesta zvedá k vrcholu Mědníku a já za sebou slyšim mohutný fandění, to znamená, že pořadatelé ženou někoho místního a já se budu muset ještě v závěru kousnout. Nakonec udržim kadaňskýho juniora Borka šest vteřin za sebou, v cíli se opřu o skálu a nekonečně dlouho tenhle mazec rozdejchávám.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Letos to nebylo ani nejhorší ani nejlepší. Oproti loňsku zlepšení, oproti předloňsku zhoršení. Ze čtyř letošních závodů už potřetí čtvrtej flek. Začíná to bejt trochu trapný.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Advertisements

One thought on “Mědník bez placky

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s