Jakej byl 2015

nahled16_08-01-rakousko

Ptala se mě Vlaďka, proč to vlastně píšu. Vlastně ani nevim. Abych si to po sobě přečet a řekl si, že ten letošní rok zase nebyl úplně proflákanej? Protože doufám, že si to přečte i někdo jinej a třeba ho to nakopne zvednout se z gauče? Asi od obojího trochu. Takže co jsem dělal celej rok 2015?

Z úplnýho kraje LEDNA se zima ještě nějak cukala a já se jednou svezl na silničce a byl se párkrát proběhnout, ale hned potom naštěstí pěkně nakydalo a dalo se u nás jezdit na běžkách prakticky cokoliv. Po loňský zimě, kdy se dal furt dokola brousit jenom Fichtl, to bylo příjemný zpestření.

?

Tak se stalo, že jsme stihli nalyžovat dostatečnej počet kiláků a nebáli se s Jindrou a Ondrou odjet začátkem ÚNORA na Boboloppet, 90 kiláků přes celý Jizerky. Teda trochu jsme se báli, ale nakonec to nebylo tak strašný, jak by se mohlo na první pohled zdát. Takový příjemný šestihodinový sklouznutí.

?????????????????????????????????????????????????????????

V BŘEZNU jsem si už klasicky zajel na Božáku Karla a pak přišlo to nejhezčí z celý zimy. Sníh začal přes den tát a přes noc mrznout a dalo se tak osvobodit ze stop a mastit to po pláních, kam se člověku zachtělo. Pro samý běžky jsem měsíc a půl neuběh ani kilák a tak by se mohlo zdát, že začátek běžecký sezóny bude bolet, ale opak byl pravdou. Tradiční otvírák plzeňskou Norbiho dvanáctku jsem si na sluníčku v trenkách užil jak nikdy a o tejden později i Ciprů Forestovu šestku.

0173

?

????????????????????????????????????

03-04-Forest

Začátkem DUBNA se zima ještě na chvilku vrátila a hrozně navalilo, tak jsem si vzal ve čtvrtek v práci volno, vyšláp si Jáchymovskou sjezdovku na sněžnicích a sešoupal to dolu na prkně. Následující víkend o velikonocích jsme se byli s Vlaďkou ještě naposledy sklouznout na běžkách. Starýho bajka jsem prodal a na novýho zatím čekal, tak se v dubnu hlavně běhalo. Kluci z AM bajku vymysleli, že tradiční jarní bajkovej seriál Bahno bude letos i pro běžce, tak jsem si zaběhnul dvě nejhezčí tratě – Letňák a Čankov. A na konci dubna muj oblíbenej Mědník. Běhy do vrchu miluju a zas tolik jich u nás neni.

04-01-SNB

?

?

04-04-Bahno Cankov

Jpeg

V KVĚTNU mi konečně přišlo nový kolo a já se vydal hned mu dát pěkně nažrat na první ilegál enduro u Roba v Kraslicích. Taky jsem si zajel a zaběhnul duatlon u Michala v Merklíně, ale ten jsem odskákal nějakou rýmičkou a tak skoro obrečel neúčast na dalších dvou bězích do vrchu u nás v Krušnejch. Taky mě začal bolet palec na pravý noze a já začal lítat po doktorech a po rehábkách. Varskej půlmaraton jsem si poprvý fakt užil a dal ho konečně pod hoďku a půl, jenže z asfaltu mě vždycky strašně bolej lejtka, takže třicet kiláků Pilsentrailu v Letkově o tejden později už jsem si užil míň.

© Rob Trnka 2015

05-02-duatlon Merklin

05-03-KV pulmar

05-04-Letkov

Malej Artík, původně striktně pánská záležitost, kdy banda chlapů zmizela na čtyři dny mimo civilizaci a z kola slezla jenom, aby si dolila pivo nebo praděda, se v posledních letech trochu uvolnila a tak jsme začátkem ČERVNA vyrazili do Stvolen s Vlaďkou. Pak už konečně vypukla a pro mě hned zase skončila triatlonová sezóna, když jsem si na svý domácí ostrovský Xteřře udělal výron kotníku. Moh jsem tak akorát plavat s piškotem mezi nohama, dokonce jsem si jednou od Matese ze zoufalství pučil kajak a pak už jsem konečně začal jezdit aspoň na silničce s ortézou. Dokuď jsem jel, tak to nebolelo, bolelo jenom vycvaknout.

06-01-Artik

06-02-Xterra

06-03-kotnik

Ze samýho ježdění na silničce v ČERVENCI mě začalo bolet pro změnu zápěstí a když jsem se měsíc po výronu zkusil proběhnout, byl kotník OK, ale bolel zas ten palec. Letos mi prostě nějak nebylo přáno. Krkonošmana jsem teda musel zrušit a zajel si aspoň Tuataru – sto parádních bajkovejch kiláků v Prunéřově. Pak už jsme si s Vlaďkou udělali první dovču a odjeli stanovat na singl pod Smrkem a pak do rakouskejch Alp, protože hory prostě aspoň jednou za rok musej bejt.

07-01-Tuatara

?

?

Prvního SRPNA jsme se probudili v Hinterglemmu a chození po horách už proložili i nějakym popoběhnutím po hřebeni. Po návratu domů se konečně posbírala partička a vydali jsme si objet Stonemana – 160km kolečko po českejch i německejch Krušnejch kopcích. Jenže jsme si vybrali den, kdy bylo asi čtyřicet ve stínu a já podcenil jídlo a pití a strašně mě to sejmulo a poslední dva kopce jsem nedal. V půlce srpna jsem se zkusil po dvou měsících konečně trošku proběhnout, šlo to, tak jsem si dal v Plzni dva triatlony – Pilsenmana na Boleváku a Stonemana na Kameňáku. Taky jsme vyrazili na druhou dovču – do Chorvatska. Z představy tejdne proleženýho na přelidněný pláži jsem nebyl dvakrát nadšenej, ale řek jsem si, že trocha odpočinku neuškodí. Při příjezdu na místo se mi ale rozzářili oči, když jsem zjistil, že se nám hned za barákem rovnou z moře zvedá 1600m kopec. Z odpočinku teda nebylo nic a já plavání v moři prokládal výklusem podél pláže nebo výběhama na kopec. Nahoře jsem nepotkal ani nohu, jenom jednou jsem málem šlápnul na hada. Po návratu do Čech jsem si vyslech pár historek o turistech, který v chorvatskejch horách zařvali na dehydrataci nebo po uštknutí černou zmijí.

?

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

08-04-Chorvatsko

08-05-stoneman tri

Začátkem ZAŘÍ jsem se přestěhoval z Nejdku do Plzně, dál ale pevně odhodlanej jezdit do Krušek co nejčastěji. Na celej Barokomaraton jsem se po letošnim neběhání necejtil, tak jsem si dal jenom půlku. A pak už jsme se s Ondrou a Burákem sebrali a odjeli do italskejch Dolomit na největší letošní parádu. Burák nastudoval v německym průvodci pětidenní bajkovej přejezd, usoudil, že tolik času nemáme a smrsknul nám to do tří dnů. Dřina to byla, ale probuzení na chatě ve dvou a půl tisících bylo každý ráno tou největší odměnou. I letos jsme s klukama z Witte Bike Teamu ukázali běžcům z okolí, jak ten kros a trail vidíme my a uspořádali druhej ročník Krušnýho seběhu. Svoje bajkový kamarády z ČEMBy nebo Sportful centra jsem letos nějak zanedbával, tak jsem se koncem měsíce vydal aspoň na jeden den pojezdit s nima k Rabštejnu.

09-01-Baroko

09-02-Dolomiti

09-03-Krus seneh

09-04-Cemba Jesenice

Ani na dvě kolečka Šumavskýho ŠUTRu jsem se letos necejtil, tak jsem si dal začátkem ŘÍJNA jenom jedno. Bylo to nějaký moc rychlý a moc na krev, čtyřicet kiláků je rozhodně větší zábava než dvacet, tak doufám, že příští rok už budu zase zdravej. Pak jsem si zaběhnul krosík podél Mže ve Stříbře nebo podzimní verzi Forestovy šestky. Poslední dva víkendy jsem vzal bajka a vyrazil se klouzat na traily do Nejdku na další enduro ilegál nebo na tradiční zakončení sezóny West Style Ride Outro. Po absenci jakéhokoliv technickýho ježdění po výronu kotníku, extrémně suchym létě a podzimnim ježdění v Plzni, byli tamní oslizlý kořeny hrozná škola.

10-01-SUTR

10-02-Mze Stribro

10-03-Forest

10-04-Enduro nejdek

Prvního LISTOPADU pokračovalo WSR Outro na trailech v Sokolově a pak už venku vypnuli světlo a moc se toho dělat nedalo. Ale zábava je i po tmě, tak jsem si v lese u mě za barákem zajel Kokosí noční rejs. Pak jsem se vydal do Brd na další zavíračku bajkový sezóny, která mě letos úplně nenadchla. Letos to bylo nějak víc o tom kecání, kdo je hustší endůro rajdr a postávání u kdejakýho šutru a daleko míň o tom ježdění. Když už jsem si myslel, že si letos nic delšího nezaběhnu, vymyslel Hasák druhej díl Pilsentrailu na Radeči. Skoro padesát kiláků v nádhernym terénu jsem si strašně užil i protrpěl zároveň. Koncem měsíce už konečně něco napadlo a já tak jednu sobotu na Fichtlu nakroužil prvních třicet letošní zimy.

11-02-Kokosi nocni

11-03-Brdy

11-04-Radec

11-05-bezky Fichtl

Jenže v PROSINCI všechen sníh zase slezl. Poznal jsem, že na kole je zábava i s čelovkou a tak jsem párkrát po práci vyrazil s Martinem a Vencou na bajkovou středu. Sníh nebyl ani o vánoční dovolený, i tak jsme ale s Vlaďkou vyrazili na barák na Horní Blatný aspoň s kolem a běžeckejma keckama a nakonec bylo překvapivě fajn vyvětrat se těch pár hodin venku na vzduchu a pak se válet u kamen. Na samotnýho silvestra jsme se přesunuli zpátky do města já si zaběhnul ještě rychlej placatej běh v Borčáku.

12-01-nocni bike

12-02-beh Blatna

12-03-bike Blatna

12-04-silvestr beh

Takže asi tak. Slovy klasika „a to je asi tak všechno, jak se daj krevety dělat“. No a do toho dalšího roku přeju všem hlavně zdraví, protože poslední roky mi dochází, že to neni jenom fráze a že bez zdraví by nebyly všechny ty naše malý i velký dobrodružství.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s