Proč mam rád zimu

nahled59-dsc0000270

Malý zamyšlení pro všechny, co nechápou, proč se ob den vydávám na kopce za poslednim sněhem, když dole už se dá jezdit na kole nebo běhat..


Když jsem byl malý škvrně, dostal jsem žlutý plastový lyžičky se sněhulákem a táta mě za hůlky tahal na kopec za barákem. Když už byl kopec za barákem malej, dostal jsem dřevěný modrý sulovky a odjeli jsme na hory. Na sjezdovce bylo moc lidí a já neuměl na vleku, tak táta ušlapal kus nějakýho kopce a zas mě tahal za hůlky nahoru. Pak jsem jednoho dne dostal opravdický lyžáky, sice kožený, ale už to byly lyžáky, babička mi ušila fusak na lyže, táta mě odved k poště a já odjel na Neklid s lyžařskym kurzem pana Buriána. Pravda, nejživější vzpomínka na tuhle dobu je ta, jak sedim ve starý přetopený karose, kombinézu zapnutou ke krku, naraženýho kulicha a snažim se nepozvracet, než dojedem na Božák. V další vzpomínce stojim na svym prvnim vleku v životě, což bylo natažený ocelový lano. Dětský ručičky se snažej sevřít lano, který prokluzuje v rukavicích, já stojim na místě uprostřed svahu a zezadu se blížej další dětičky. Ale taky si třeba pamatuju, že jako mimino jsem začínal v jedenáctym družstvu z dvanácti a když jsem jako dvanáctiletej puberťák jel naposledy, už jsem byl ve dvojce.

Někdy v patnácti mě přestaly lyže bavit a začal jsem objevovat další zimní radovánky jako třeba hokej na rybníce. Já do tý doby ani neuměl bruslit. Nikdy jsem se to nenaučil, protože jsem byl prostě od malička každej víkend na lyžích.

Jenže v osumnácti jsem si za svý první větší vydělaný peníze koupil prkno a bylo zas na deset zim vystaráno. Začátky byly hodně vopatrný. Já byl nasranej, že jako celkem dobrej lyžař zas desetkrát sedim na prdeli než sjedu kopec a neumim vyjet na vleku. Moc jsem těm horám první tři čtyři zimy nedal. Jenže pak jsme začali s Malkym a Šípisem jezdit na Neklid do parku. V dobách největšího nadšení jsme byli v devět hodin první na kotvě, přes oběd prodali permici, zdlábli guláš nebo ovocný knedlíky, dvě hoďky šlapali nějakej skok nebo bedýnku v parku a před koncem zas vysomrovali nějakou permici a ještě se svezli. Každou sobotu a neděli.

Někdy v zimě 2007/2008 se stala zvláštní věc. O jednom víkendu, když sněhu bylo pomálu a park na Neklidu byl v žalostnym stavu, jsme si s Andy pučili starý dřevěný běžky a šli se jen tak klouzat do lesa. Nebylo to tak hrozný a tak jsme si o rok později koupili nějaký levný turistický klasičky, jakože párkrát za zimu na to vlezem, když se nám nebude zrovna chtít na prkno. A tak to taky v zimě 08/09 probíhalo. No jo, jenomže, co se nestalo na vánoce 2009. Šli jsme se do Varů kouknout na ski sprint a najednou bylo rozhodnuto a já věděl, že tohle přesně chci. Že už se nechci plácat v úzký stopě, že to chci umět rozbruslit jako ty klucí závodnický.

Klasičky šly z baráku, pořídil jsem od Járy Tischera jetý brusličky a začal se na tom plácat. Nebyla to sranda, ale chytlo mě to natolik, že veškerej snowboarding šel do háje a už další zimu jsem jel svuj první běžkařskej lauf.

No a takhle nějak to mam teď. Potom, co jsem se přestěhoval zpátky do Krušnejch, se snažim na běžkách stát čtyřikrát do tejdne a snowboarding je takový zpestření párkrát za zimu, když si chci užít zas jinou srandu. Docela mě zas lákaj lyže, ale už ne na sjezdovce, ale někde v prašanu. No,uvidíme, co bude další zimu.

Ale proč vlastně tenhle nekonečnej úvod? Kam se poděla odpověď na otázku v nadpisu „proč mám rád zimu“? Protože jsem na horách vyrost a nikdy na to nezapomenu. Protože pohled na sluncem zalitej neklidskej snowpark nad mořem inverzních mraků, stejně jako zapadající slunce nad zasněženou plání na Přebuzi je něco nezapomenutelnýho. Protože zima je vítanej voraz po dlouhý sezóně, kdy na podzim už člověk sotva točí klikama a naopak zima je tak krátká, že se člověku nestihne zprotivit. Protože ty starý znamý kopce jsou pod bílou peřinou zas úplně jiný, než když je člověk brázdí na kole nebo po nich jen tak pobíhá. Protože na horách jsem poznal Andy a na rozdíl od holek, co jsem kdysi balil na diskotékách, to se mnou vydržela už pět let. Protože kdyby byl každej den na triko a kraťasy, tak by nám všem z toho stereotypu za chvilku jeblo.

Tak.

A ještě přidávám pár mizernejch obrázků z telefonu z dnešního klouzání mezi pramenama Rolavy. Kdo chce tu krásu vidět v plnym rozlišení, nesmí bejt línej si tam zajet sám.

DCF compatable JPEG Img DCF compatable JPEG Img DCF compatable JPEG Img DCF compatable JPEG Img DCF compatable JPEG Img DCF compatable JPEG Img DCF compatable JPEG Img DCF compatable JPEG Img

Reklamy

2 thoughts on “Proč mam rád zimu

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s