Sedumnáctej listopad …ještě na kole

nahled71-img00813-20101117-1448

Zaplaťpánbu za to cinkání klíčema před jednadvaceti lety. Když už nic jinýho, moh jsem dneska sedět na kole místo v práci. Žádná vopalovačka to teda nebyla, ale doma sedět nebudu, takže jsem do sebe v jedenáct hodil vajíčka se slaninou a za hodinku, až to trochu slehlo, vyrazil. Ještě trochu do kopců, než je Krušnohor nabarví nabílo.

Chvilku se za barákem klikatim po singlech k muničáku, pak projet Děpoltky po silnici a už šplhám strašidelnym lesem na Lužec, až se ze mě kouří.

img00794-20101117-1307

Zas chvilku voraz na silnici a další stoupání po žlutý na Vlčinec. Sice neprší, ale tu vodu ve vzduchu úplně vidim. Miniaturní kapičky se tetelí ve vzduchu a já jsem jima za chvilku celej vobalenej.

img00796-20101117-1321

Konečně z Trousnice kousek sjezdík, ale moc si ho neužívám, protože cestou teče potok a jestli chci mít další tři hodiny zadek aspoň trochu v suchu, musim jet pěkně pomalu.

img00797-20101117-1323

Zas kus stoupání a konečně jsem na hřebenu Vlčince. Sem to bylo furt nahoru, takže si beru suchý hadry, jelikož jsem zpocenej jak vrata vod chlíva. Teď už se budu víceméně vozit tady nahoře, tak už to nebude tak zlý.

img00801-20101117-1339

Jedu přes ten vlčineckej hřbet a najednou v lese vidim sem tam nějakej bílej flíček. Nechce se mi tomu věřit, ale je to sníh, tak si ty flíčky fotim. Když se za dvě hodiny brodim regulérnim sněhem, jenom se tomu směju.

Sjíždim rovnou šotolinou do Perninku a marně se pokoušim nějak zahřát. Jestli mě někdo viděl, jak si to svištim lesem a při tom kmitmám rukama jak při rozcvičce, boxuju a provádim všelijakej cirkus, asi se moc dobře bavil.

img00806-20101117-1417

Z Perninku stoupám na Blatnou a už je mi teplo, jen ruce se furt nějak ne a ne vohřát. Už nevim, kam bych je strčil a napadaj mě i celkem nechutný věci, ale nakonec je na chvilku strkám do podpaždí a zachovávám si tak zdravý prsty i svojí čest. Před Blatnou už je krásně bílo.

img00807-20101117-1417

img00809-20101117-1419

Projíždim městem a po žlutý stoupám k Blatenskýmu příkopu. Dneska se mi podél něj po těch mokrejch kořenech moc nechce, přeci jenom bych se v tomhle počasí nerad vykoupal, ale nakonec si říkám, že se aspoň trochu zahřeju, než kdybych to objížděl po šotolině.

img00811-20101117-1440

img00813-20101117-1448

img00821-20101117-1450

Na Bludný to mažu kousek po běžkovejch cestách a pak sjíždim krásnou pomalu klesájící cestou na Hřebečnou a do Abertam.

img00826-20101117-1454

img00835-20101117-1513

Záčíná se mi nějak přibližovat deadline, kdy vypnou světlo, takže to beru rychle podél potoka do Pstruží a čeká mě druhý dnešní stoupání na Vlčinec. Kouknu na ten kopec mizející v mlze a moc se mi tam nechce, ale tudy prostě vede cesta domů, jestli nechci po silnici. Takže se kousnu a po dvaceti minutách mechanickýho otáčení klikama a tupýho civění před kolo jsem zas na hřebeni.

Už začíná bejt celkem tma, takže se přiznám, že když jedu ouzkou temnou pěšinkou mezi smrčkama, snažim se dělat co největší bordel, abych na poslední chvíli nevyplašil nějakou maminku svini s vepříkama.

img00840-20101117-1557

Na chvilku mě napadlo dát si dolu luxusní sjezdík po zelený do Hroznětína, ale nevim co bych jako dělal po tmě v Hroznětíně. Takže si dávám aspoň žlutou na odeřský jezírko a jsem rád za každej kořen a šutr, na kterym muj řetěz poskočí a plaší dravou lesní zvěř. Za chvilku pro jistotu ještě na celej les nadávám lesákům do kokotů a podobnejch zařízení. Jejich schopnost natahat stromy a větve zrovna do cesty, kde by někdo chtěl třeba projít nebo projet mě nepřestává překvapovat.

Z jezírka zkoušim novou cestu, která mě naštěstí vyplivne na silnici mezi Lužcem a Děpoltkama. Jenže po silnici se mi nechce, tak s kolem na rameni přeskakuju potok a dávám si ještě konec motorkovýho singlu na druhym břehu. Děpoltovice zas projíždim po silnici, aspoň mam čas pokoušet se rozkousat zmrzlou mussli tyčinku, co mam v kapse a zaplašit tak strašící hlaďáček.

Kolem koní k muničáku, potůčkovej singlík už dávám spíš po paměti a hurá domů. Napřed umejt kolo a pak sebe.

img00832-20101117-1501
Dokuď mam nohy v teple, jsem spokojenej

Advertisements

4 thoughts on “Sedumnáctej listopad …ještě na kole

  1. Taky jsem si pohrával s myšlenkou, vyrazit do kopců, ale tělo mi řeklo "dej mi svátek", tak jsem ho jednou poslech 🙂 Taky nebyl nikdo, kdo by mě popostrčil.Až postavim nějaký AM, budu mít to přemlouvání snazší 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s