Robovo Illegal Enduro …druhej ročník

nahled85-09-ctvrtejtaril

Koukám do kalendáře a už jsou to dva tejdny, co máme za sebou druhej ročník Robovo kraslickýho endura. Tak to rychle vyblogovat, než to všechno zapomenu. Jdeme na to..

První MTB závod ve stylu endura (měřený úseky a mezi nima přesun v časovym limitu) jsme si mohli vyzkoušet minulej rok. Kdo si chce oživit pamět, tak loňskej blog je TADY. Kdo jednou okusil, už se nemoh dočkat druhýho ročníku, kterej měl bejt daleko výživnější, soudě podle mailů, kterejma nás Rob pravidelně zásoboval.

Hlavní změnou byla prohlídka trati už den předem. I když třeba jistej nejmenovanej eliťák z Nejdku byl v race modu už dva tejdny předem a jezdil si traily ob den najíždět. My méně prestižní jsme se teda sešli v pátek po práci či škole v Kraslicích a vyrazili autama kus pod Špičák, kde měl bejt zejtra start. Cestou mě udivuje Andy, kterej se rozhlíží na všechny strany a rozplývá se „Ty jo ty lesy, to je paráda, já nebyl v lese snad měsíc…“. Přemejšlim, jestli bych byl ochotnej zaplatit takovou daň za to, bydlet ve městě, kde lidi berou dvakrát tolik. Asi ne.

Tak teda vykládáme auta a jedem si to celý společně projet. Napřed Monkey Trail. Pomalej (v mym podání teda určitě) technickej trail po kamenech, kde jsem se minule dost trápil a dokonce trochu zabloudil. Letos to mam pocit jede nějak líp a docela mě to baví. Uvidíme zejtra.

První přesun po lesní asfaltce k vysílači. Tady je limit hodně pohodovej, dáváme to lážo plážo v polovičnim čase.

Bambus trail. Proti loňsku trochu upravenej, hlavně přibyl přescesťáček, kterej tu většina naskákává. Já si v klidu hledám stopu na objetí a koukám na vlajky, co tu ostatní nasazujou. Zejtra v závodnim tempu to bude zajímavý.

Druhej přesun už je o poznání náročnější a Štěrbis začíná poprvý remcat. Tlačíme/jedeme na protější kopec pěknym lesnim chodníčkem ve svahu i se zábradlím. Kubajsz neustále dupe 50 metrů přede všema a snaží se tak zastrašit soupeře před zejtřejšim závodem.

Jsme na začátku Ufo trailu, třetího měřenýho úseku. Docela zábavná motanice lesem, nijak technicky náročná. Pěkný. Do měřenýho úseku se ale ještě počítá poměrně dlouhý stoupání ke hřbitovu. Tady to bude asi už bolet.

Měřený stoupání pokračuje neměřenym přejezdem dál do kopce přes louky, přes který to moc nejede. Márty hlásí, že za chvilku se otevře ten nejhezčí rozhled v okolí a tam začnem všichni onanovat. Rozbíhá se poměrně rozsáhlá debata, jestli i ta onanie bude v rámci časovýho limitu 28 minut, jestli nedáme větší rozestupy atd. a stoupání aspoň líp utíká.

Jsme na kopci, nikdo neonanuje, jen se kocháme a pouštíme se na prohlídku čtvrtýho měřenýho úseku. Začátek je v lomu, kde jsou nějaký klopenky vyjetý od motorek a pak už je to rychlá střelba lesem.

Vyjíždíme na Bublavě a pouštíme se do posledního přejezdu na poslední lahůdku a třešínku na dortu a tou je XC trail. Tahle sranda je cestička vyšlapaná snad od srnek vedoucí po vrstevnici v údolí potoka. Lehce se to houpe nahoru dolu, neustále poskakuješ přes kořeny a šutry a ještě musíš furt koukat abys nesletěl doprava ze srázu. Už chápu, jak tady mohl Bambus minule upadnout 28krát. Jednou tu jdu taky dost vtipně na držku, když se smotávám při objezdu padlýho stromu, padám na ten kmen a s nacvaklym kolem na obou nohách se po něm pomalu šinu dolu ze svahu.

Tak to bylo celý. Do zejtra máme o čem přemejšlet a na co se těšit.

01-spolecne

Cvak a je tu sobota ráno jsme zase v Kraslicích a bandičky lenochů začínaj spřádat plány na odvoz autama na start na Špičáku. Postupně se do aut skládaj skoro všichni, tak netrhám partu a skáču k Sokolovákům do Dodge a jedu taky.

Na Špičáku poslední slova před startem a stupňující se hecování („Prozvoň mě až předjedeš Brozáka“ bylo nejvíc) a už po dvouminutovejch intervalech upalujem na trať.

A už je řada i na mě, cvak cvak a už skáču přes první kořeny ze Špičáku, vybírám pravou zatáčku a nasazuju na tříkilometrovej špurt po rovný lesácký cestě.

02-prijezdkmonkey

Cestou přeskočit pár děr a vyhoupnout dva „brdky“ a už jsem na začátku Monkey Trailu, kde mě Sláva hecuje, ať makám, že to tu každej rve, tak dávám sedlo dolu a rvu to taky. Na chvíli zajíždim někam do houští, ale už se orientuju, přebíhám s kolem na trail a jedu dolu. Po tom sprintu je to po včerješku o dost opatrnější a jen se tak vezu po těch šutrech.

03-monkey

Konečně vydechnout a pomalu si to šinu na Bambus trail. Začátek si docela užívám, když najednou se přede mnou otevírá ten přescesťák – úplně jsem na něj zapomněl. Moc rád bych tu dneska viděl ty střelce, co to tady včera měli tak tak. Snad to všichni přežili. Dva další hupy mě málem posílaj přes řidítka, sklouzat volný šutry a už je konec.

04-bambus

Sedlo nahoru a šlapu si to tim chodníčkem na Ufo trail.

05-naufo

Ten mě i dneska baví. Na konci je prudkej sjezd na širokou cestu, kde stojí paní a nabádá mě „pomalu, pomalu“ a když jsem na cestě, tak hned radí „a teď už zase rychle“. Snažim se vzít si to k srdci a v rámci možností to valim tim táhlym výjezdem ke hřbitovu. Ke konci se to ještě zvedá a už to dost bolí, ale nepolevuju, protože vim, že z kopce mi to skoro každej natře, tak musim něco nahnat aspoň do kopce.

06-dojezdufo

07-cilufo

Konečně konec, vyplivnout plíce, vyndat náhradní a pokračovat ve stoupání nad Bublavu na čtvrtej trail. Ten si už nějak vůbec nevybavuju, ale naštěstí se vždycky někde objeví nějakej oranžovej fáborek, když je náznak, že by jses moh splíst a bez zpomalení frčíš dál. Tohle má Rob letos zmáknutý dokonale. Tady nemůže zabloudit snad ani Radek.

08-ctvrtejtrail

09-ctvrtejtaril

Poslední krátkej přesun a hurá do XC trailu. Zjišťuju, že jak člověk dneska závodí a prostě „musí“ jet, tak to prostě jede. Kde jsem včera padal nebo slejzal, dneska se kousnu a předupu to. Hlavní je neztratit rychlost a vono se to přes ten kořen nějak převalí.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

V jednom místě teda ztrácim rovnováhu a padám doprava, opírám se o strom, ale ztrouchnivělá bříza povoluje a oba se kácíme k zemi. Naskakuju, sjíždim ten konec, dupu přes poslední kořeny a už slyšim hlahol ostatních a jsem rád, že jsem to přežil.

12-cil

Jo ale ještě něco si neodpustim… Když si tak všichni už sedíme v cíli, opalujem se, žerem zbytky traťovek a kecáme, přijíždí Filip Matuš, kterej to objel celý na singlespeedu a má z toho takovou radost, že nezastavuje a na jeden zátah projíždí skrz řekou. Respekt.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Tak. Přesun na Matyldu, upýct buřta, vyhlásit výsledky. Vyhrál Rob, druhej Stokláda, třetí Andy. Já byl zas kolem půlky, takže jsem spokojenej. Zajel mě Radek, takže nejsem spokojenej. Už se těšim na příští rok.

14-vyhlaseni

15-burty

Jo a samozřejmě děkuju všem za fotky. Většina z nich je od Martina Kantnera. Když na to teď koukám, nechápu, jak mohl bejt na všech těch místech. A hlavně se mi ty fotky fakt líbí. Respekt podruhé. Ale samozřejmě děkuju i Honzovi Trnkovi a Ivce za ostatní fotky.

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s