Tak trochu zvláštní zimní den

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Ideální zimní víkendovej den si představuju asi takhle: Nekřesťansky brzo vstát, na devítku stát u pokladny na Neklidu, povozit se v půl metru prašanu, kterej přes noc nakydal, ve 12 prodat permici a dát si klobásu nebo ovocný knedlíky na Rumbáči, po obědě šlapačka v parku, ve 3 vysomrovat od Němců permici a ještě se svízt. No jo, jenomže letos mi to počasí zatim nějak nepřeje. A tak zbejvaj 2 možnosti. Čumět doma na bednu nebo do Facebooku a žrát cukroví – anebo vymyslet nějakou jinou venkovní zábavu. No, já zkusil tu druhou možnost.

Takže v neděli ráno se válíme u Andy a přemejšlíme, co dneska. Andy chce odpoledne zas někam na koně, takže nás napadaj na ráno běžky. Bočníma dvířkama rveme lyže do Citoruše (zámek od kufru zamrz) a frčíme na Jahodovku. Parkoviště plný, tak na to šlápnu a píchnu Citrouše do závěje a jdem na to. Louka plná dětiček z oddílu, dneska maj asi naordinovaný bruslení a lítaj kolem nás jak malý rakety. Já chci dneska taky zkusit bruslit, ale co čert nechtěl, poprvý v životě mam nějakym omylem dobře namazáno na klasiku. Takže ve stopě i do kopce to jede skvěle, ale sklouznout se po tom prostě nemůžu. Chvilku se teda plácáme na tréninkový louce a pak to mažeme přes pláně na Neklid. Je to furt dokopce a pláně jsou jeden led a já si začínám říkat, jak se dostaneme zpátky. Na Neklidu pozorujeme zoufalce, který se kloužou na směsi ledu a hlíny, ujišťujeme se s Andy, jak jsme chytrý, že za tohle platit nebudem a jedem zas zpátky.

Zas tak dobře jsem namazáno neměl, takže stoupací vosk se mi stačil cestou nahoru ošoupat a já tak můžu konečně potrénovat to bruslení. Po rovince to docela jde a pak nastává ta vtipná část sklouzat tu ledovku nějak dolu. Kolikrát jdu k zemi, už ani nepočítám, ale bavim se náramně.

Pak na louce trénujem ještě nějaký to bruslení, abysme si udělali pořádnou chuť na oběd a vracíme se k autu. Ale za Citroušem někdo parkuje. Je to nějaký autíčko ještě menší než moje ZetiXo, tak už vymejšlim, jestli s tim ve dvou hneme, jak zjistit kontakt na majitele atakdál. Andy přichází k autu a hlásí na celý Krušný hory „Docela kretén né?“. Vtom už je u ní ale paní „To je vaše auto? Já vám uhnu.“ Myslim, že Andy otázka pak v autě „Myslíš, že mě slyšela?“ byla spíš řečnická.

Ve Varech oběd a Andy jede někam do haly se koukat na hopsající kobyly a já vymejšlim, co s druhou půlkou dne. Včera jsme byli s Radkem na kole a byla to jedna velká klouzačka. Ale co, zkusim to i dneska.

Tak převlíknout a ven. Hrnu to po silnici ze Starý Role do Rosnic, prokládám to ledovou cyklostezkou, dál do Čankova a hurá do lesa směr Mezirolí. Zasněženej singletrack do kopce se se mnou nemazlí, pak už širší lesní cesta a ledový pole, kde fotim nějakej modelling. Z Mezirolí po silnici do Nový Role a pak po další ledový stezce do Starý Role. Babičky na výletě zděšeně uskakujou a mumlaj si něco o bláznech. Zpátky do Rosnic ke koňům, pozdravit Andy, vyfasovat čaj se slivovicí a hurá domů do tepla.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s