RB camp podzim 2009 – letos AM varianta

pa037814-copy

Jo, chtěl jsem to letos zkusit trochu jinak. Né, že by se mi nejdecký traily už nelíbily nebo nebavily, ale přeci jenom je to každej rok skoro to samý, tak proč si to neudělat jednou jiný.

Místo poctivýho najíždění kilometrů jsem se tejden „flákal“ v Koreji a přilít zničenej v pátek večer, trošku se vyspal z jetlagu a v sobotu ráno mastil z Plzně do Hamrů. Tady všichni překvapivě čilý, takže pověstná páteční párty u vohně asi tentokrát nebyla až tak pověstná. Jo, sem tam měl někdo rozbitou držku, že se porval v Žábě, ale nikde nikdo nezvracel, neválel se po zemi, prostě nuda. Koláčky taky žádný. Já ještě chvilku váhám, jestli AM nebo bus, Rob s Mártym mi to rozmlouvaj, že to je po áčku na Velas a zpátky, ale nakonec se schází na AM docela početná parta, tak jdu do toho.

Když už zima začíná bejt nesnesitelná, doráží konečně i Králýk a jedem. Naštěstí se hned pěkně ohřejváme šplháním nad Hamry. Co dvacet metrů někdo staví a sundavá kouřící svršky. U Perninskýho vrchu se odděluje asi sedmičlenná partička, která jede radši na traily. Tim se z dvacetičlenný skupiny stala třináctičlenná. Nebo možná čtrnáctičlenná. Jak se později ukázalo, nikdo to pořádně neví a do konce dne zůstává záhadou, kolik nás je.

My si dáváme první trochu technickou pasáž. Je to takový korejtko plný mokrejch kořenů a klacků. Kefi hned potvrzuje svojí pověst a těsně přede mnou předvádí hrozný rodeo a jde k zemi. Naštěstí nic vážnýho a frčíme dál. Sjíždíme do Blatný, odsuď trošku nahoru nad Pernink po louce, fouká protivítr jak hovado a vůbec to nejede. Nad Perninkem to berem běžkařskejma trasama do Abertam, tady chvilku blbnem ve skate parku, ale radši rychle pryč, než se někdo rozbije a dupeme na Plešivec. Naštěstí u Švýcárny stáčíme na modrou a vezeme se pod Mariánskou a zakončujeme to luxusnim singletrackovym sjezdem plnym šutrů a zatáček. Vrbič proráži přední slick na svym exponátu z muzea historie MTB, takže lepí a zatim se o nás stará Weseláč, rozdává houstičky od maminky a rozlejvá čaj z termosky.

Mažem dál a protože jsme spadli pěkně dolu, musíme si to zas vyšplhat nad Mariánskou. Po modrý. Hrozná stojka. Nejlehčí převod a točíš to. Pak pěknej singlík do Mariánský, chvilku se dohadujem, jestli tady hospoda, ale ještě to prej vydržíme na Velas. Takže sjíždíme na Hvězdu neboli Popovskej kříž, kde se chvilku kocháme parádnim výhledem a odsuď boží přírodní „bikroska“ dolu do Hlubokýho. Tuhle pasáž trochu znám, a horzně mě to tu baví, dokonce je to jedinej úsek, kde si dneska dávám sedlo dolu, abych si to užil ještě víc. Šutrovitej sjezd do Hlubokýho a pod lesem do Hroznětína a na Velas na baštu.

Tady zase problém, kolik nás je, tak si objednáváme o polívku navíc, klasicky nesedí piva atd. Po polívce a pivu nebo čaji do sebe ještě někdo hrne maso na houbách, kafíčka a podobný dobroty a já už začínám bejt nervózní, páč je jasný, že se nevrátim včas, jak jsem chtěl.

Takže máme nacpaný nácky a teď nastává ta sranda vrátit se nějak nahoru do Hamrů. Nakonec volíme nejkratší, ale lehce brutální variantu přes Vlčinec. Za Odeří se cesta rozděluje a Králýk velí zase kratší a prudší variantu. Kefimu už se to očividně vymklo z rukou a tuhle vyjížďku fakt nevede von, jak sliboval 🙂 Takže funíme nekonečný peklo nahoru, pár jedinců, co si dali dva chody, si semtam ublinknou nějakou tu houbu zpátky do pusy, ale nakonec jsme věichni nějak nahoře. A prej Cigi, když si to máme ještě 200 metrů nahoru, je tam pak parádní sjezdík. 200 metrů bylo nakonec spíš tak 200 metrů vejškovejch, ale sjezdík do Lužce byl fakt docela pěknej.

Pak kus po áčku a nad Novym Fojtovem se rozdělujem. Weseláčovi se nechce dolu do Nejdku a pak zas nahoru do Hamrů, tak to s pár lidma ženou dál po silnici a ještě na nějaký traily. Já se na traily moc necejtim, páč mi vzadu nějak zmizely destičky a navíc mě buhvíproč děsně bolí levá ruka. Tak jedu s Králýkem, Tomem, Cigim a spol přes Novej Fojtov do Nejdku. Vcelku samý pěkný cestičky a singly, takže nelituju.

Zato z Nejdku nahoru to nebude žádnej med, jedeme už do Hamrů jenom 4, máme něco přes 60 kiláků a mě už fakt došlo a melu z posledního. Kefi vypadá, že je na tom dost podobně. Na singletracku v břízkách se ještě držíme, ale po silnici nahoru už se jenom ploužíme a koukáme, jak Cigi s Černochem mizí. I timhle hlemýždim tempem ale ještě v Hamrech předjíždíme některý lenochy z druhý FR skupiny.

Tolik o mý první ochutnávce AM skupiny Campu. Netušim, proč krycí název AM, tomuhle já říkám regulérní XC. 67 kiláčků po kopcích se dá normálně ujet, ale Králýkovo tempem to na mě bylo fakt moc. Nebo na mě dolehla ta únava z předchozích dnů a časovej posun. Nevim, každopádně posledních 15 kiláků už mi fakt došlo. Ale jinak vejlet luxusní, Krušný hory na podzim nemaj chybu. Od příště už jedině kombinaci sobota AM, neděle FR. A co vy lenoši?

Za fotky dík Tomášovi, šlohnul jsem je u něj na RAJČETI

pa037809

pa037810

pa037811

pa037814

panorama_1

Advertisements

4 thoughts on “RB camp podzim 2009 – letos AM varianta

  1. Mazec trasajako trochu vejslap. Ja osobne nevyslapu z Odere ani nahoru k jezirku )) Nejni kondice – takze klobouk dolu.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s