Garda

gardaprvnikolo2-copy

Nějak jsme se naposlední chvíli s Andy rozhodli, že se letos připojíme ke Stokládům a vyrazíme s nima na tu opěvovanou Gardu. Zabijeme tak několik much jednou ranou – je tam lezení, já si beru kolo a Andy se konečně ohřeje někde v teplíčku. No, po loňskejch Tatrách, kde v červenci sněžilo, pravda, jsem se chtěl letos trochu ohřát i já.

Cesta tam v noci z pátku na sobotu peklo. Tak daleko jsem nikdy neřídil a poslední 150 kiláků už bylo na autopilota, ale já i Citrouš jsme to nakonec zvládli.

V sobotu ráno jsme sebou švihli na pláž a dospáváme. Ubytování v campu, koupačka-vopalovačka a odpo lezení na skále nad vodou. Jen v trenkách a lezkách, když spadneš, spadneš do vody. To jsem vždycky chtěl zkusit. Jen škoda, že jsou tu do skály zatlučený asi 20cm železný tyče. Roztrhnout břicho si o ně nehodlám, takže traverzuju jen pod nima, kousek nad vodou. Nakonec se stejně koupu, když dojdou síly. Večer doráží zbytek party, je nás asi 15 nemilosrdně zabavujem lukrativní místa v campu.

V neděli ráno jdou kluci poprvý surfovat a my se za nima jedem s Andy mrknout na kolečkáčích, vyhlazená cyklostezka podél pláže jak z americkýho seriálu. Postupně ale cesta čim dál horší, takže skoro motokros na inlajnech, jestli něco takovýho existuje. K večeru jedem lízt k Nagu. Ze sluníčka mě bolí hlava jako střep, růžovej kamarád pomáhá. Na vápně jsem ještě nelez a je to zas nová zkušenost. Skála je překvapivě tvrdá a pevná, takže i tenkej placák tě udrží. Místama je to olezlý a fest to klouže. Poslední cesta mě hrozně nadchla. Jak kdyby ti někdo postavil umělou cestu, aby byla zábavná, ale tady tě navíc hřeje sluníčko a máš výhled na městečko a okolí. Boží.

gardanago1

gardanago2

gardanago3

gardanago4

V pondělí odpoledne jsem si navlík cyklistický gatě, camel naplnil po okraj a vyrazil na první vyjížďku. Do Malcesine a lanovkou nahoru na Monte Baldo. Z 80 do 1800 metrů nad mořem. Nahoře se chvilku kochám, cvakám krabičkou fotky na všechny strany kopce, německá důchodkyně mě fotí s krávou, ale mrcha nechce pózovat (Teda jako ta kráva. Né ta bába. Sakra! Rozumíte mi ne?).

gardaprvnikolo2

gardaprvnikolo1

Za 5 euráčů jsem si koupil mapu a cestou nahoru jsem si vyhlíd singletrack ubíhací šikmo pod lanovku a pryč. Kluci dole říkali, že cesty pro pěší se nakole moc nedaj, ale přece jsem nevypláz 11 euro, abych jel dolu po dálnici pro cyklisty. Začátek jde, je to úzká vrstevnicovka, zatáčky, sem tam šutr. Ještě mě fotí nějakej mladej anglán s holkou. „Have a good ride“ „Thanks“ řvu za nim a už mastim dál. A začíná se přivostřovat. Šutry jsou najednou všude a je to i dost z kopce. Chvílema jen visim co nejdál za sedlem, svírám obě brzdy, kloužu se kamennym tobogánem a šutry se valej kolem mě. Konečně jsem na pastvině, lehkej traverz a projíždim někomu skrz statek. Chlapík mi kyne, že v pohodě. „Gracie“ křičim to málo, co už umim italsky. „Prego“ a ještě se usmívá. V Čechách by na mě poštvali vlčáka. Pak hroznej kalup po zatáčkovitý betonový cestě pro kola. Brzdy smrděj a musim co chvíli stavit. Jsem u mezistanice lanovky a tady už je to pěkný. Jedu zas po trailu pro pěší, zase samej šutr, ale už celkem po vrstevnici to pomalu padá k jezeru, takže si to mnohem víc užiješ. V jednom místě hromada serpentýn s rovinkou tak pět metrů a zavřenejma zatáčkama, samozřejmě vše na volnejch šutrech a navíc sem tam schod. Chci si jednu serpentýnu zkrátit rovně a kolo mi ujíždí a vyrábim si krásnou odřeninu na ruce, ze který má hlavně Andy pak v campu hroznou radost, protože mi může zase připomenout, že neumim jezdit na kole.

gardaprvnikolo3

V úterý přes poledne pařák. Jdu na chvilku s holkama na pláž. Jsem tam z kluků sám a třeba 6 holek nahoře bez. Ráj, řeknete si. Hovno! Peklo. Co ty ženský řeší, nechápu. Rozhovor o tom, kdo se kde všude a jak holí už jsem nedal a utekl za klukama do campu na pívo. Když se vracíme, holky už maj v sobě několik lahví lambrusca a pózujou na hromadný fotky. No to už jelepší.

Odpo prší, což nám kazí další výlet do skal. Se Stokládama a Markétou si jdeme teda aspoň večer vylízt „plošinu“. Stěna na 3 dýlky položená snad 45 stupňů. Prej se to dá vyjít bez rukou. No nevim. Radši je do kapes nestrkám. Je to takovej rajbásek, stěna je hladká bez chytů. Musíš těm nohám prostě věřit.

gardaplosina1

gardaplosina2

Ve středu od rána hroznej chcanec, takže tomu ujíždíme a děláme si výlet do Benátek. Cestu z parkoviště na náměstí San Marco značenou 30 minut jdeme hodinu a půl – holky se zastavujou u každýho krámku a stánku – co kdyby tady měli trošku jiný korálky než vedle. Dáváme si hnusný těstoviny a pizzu – italskou kuchyni od Číňana nedoporučuju. Kefi je postrach všech černochů v Benátkách – pro každou z holek smlouvá kabelku za 10 euro z původních 50ti. Když zkoušel za 5, už na něj křičeli, že je bandito.

Ve čtvrtek jdu zas na kolo. Radši dopoledne, než zas začne chcanec. Původně mam v plánu dojet do Naga a pak furt nahoru na severní část svahu Monte Baldo. Nakonec mi to kluci rozmlouvaj, že bych umřel, takže se Vítek nasouká do mýho Citrouše a veze mě tam. Serpentýny jsou nekonečný a šplhaj asi do 1400 m n.m. a Vítek se mi v každý zatáčce směje „Tady už bys byl mrtvej“ „Ba ne tak možná bys byl mrtvej až tady“. Vyhazuje mě tam, kde si podle mapy myslim, že bych moh najít trailík a mastí dolu. Já chvilku bloudim, hledám cestu, zmatkuju, takže si dávám pořádnej sešup dolu po asfaltu a pak to dupu zas zpátky na místo, kde mě předtim vysadil. Prodírám se kolem chalup a konečně nacházim značenou cestu. Fotim si kolo u cedule a docházej mi baterky v krabičce. Dobrá, budu aspoň víc jezdit a míň fotit.

gardadruhykolo1

No a potom začlo jedno z mejch nejlepších svezení v životě. Napřed normální cesta po vrstevnici lesem jak u nás, pak se to záčíná svažovat a nekonečnej kamenitej singletrack. Furt šutry, zatáčky, sem tam výhled na jezero nijak moc s kopce, ale furt jedeš, prostě furt, jen se vezeš, nešlapeš, hraješ si. Lehce zapršelo, ale v lese jsem byl schovanej, takže paráda.

Odpo prší, takže místo skal, konzumace piva a lambrusca v campu.

V pátek po obědě razíme konečně do skal. Nad Nago, tentokrát kousek vejš. Je hezky, takže je tu hrozně plno, chodíme podél skal a hledáme něco příhodnýho. Nacházíme dle průvodce pěknou pětičku, kde si zalezem všichni. Ve chvíli, kdy Vít cvaká první presku začíná chcanec a my zase utíkáme pryč a už se smiřujem s tim, že už si tam letos nezalezem. Smutek v campu splachuje další lambo a další piva.

gardaparty

V sobotu ráno to naše dvě auta už balí, ostatní zůstávaj do neděle. Cestou se chceme zastavit ještě ve skalách. Parkoviště u Naga je neskutečně obsypaný a je víkend a sluníčko pere, takže začínáme tušit ve skalách ještě větší nátřesk. Oblast kolem Arca je obrovská, takže projíždíme celýho průvodce a hledáme, kde by se nám líbilo. Nakonec se ale místo lezení rozhodujem pro ferratu Monte Albano u městečka Mori. Berem sedáky a cajky a improvizovaně pro každýho vyrábíme luxusní ferratovej setík. Co kus to originál, radost pohledět. No lepší bude do toho nepadat.

gardaferata1

Jdem pod skálu a kluci ukazujou na obrovskou stěnu, kterou pujdem prej až nahoru. Dělaj si ze mě prdel, to nemůže bejt pravda, ví že mam strach z vejšek tak mě jenom strašej. Nevěřim.

Jdem na to. Začátek neni zadarmo, je to furt nahoru a po prvnim krátkym úseku je jediná úniková cesta. Prej se nemáme nechat hned odradit, že to je schválně na začátku těžší, aby se vycukali, ty co na to nemaj. Jen polknu a jdem dál. Přece tu nezůstanu, když jdou holky. Úspěšně stoupáme dál, chvilku traverz, zas nahoru a tak dál. Na hodně exponovanjech traverzech s výhledem na Mori jsem si užil svý. Takhle vysoko jsem na skále nikdy nebyl.

gardaferata2

gardaferata3

gardaferata4

No a tim máme to hezký za sebou a teď už jen naskákat do vozítek a hurá domů. Honza Zajíc nám poradil zajet do bezcelní zóny do Švýcarska pro levnej benzín. Benzín je nakonec fakt za 80 centů, místo eura dvacet v Rakousku, otázka je, jestli to tříhodinový šplhání Alpama za to stálo. Podle mě na prachy tak stejně jak po dálnici, trvalo to dýl, ale zas jsme se trochu podívali po kopcích. Fifty fifty.

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s