Na starý kolena poprvé na DH závodě (3DH Cup Meziboří)

196_21-copy

S myšlenkou zajet si nějakej sjezdovej závod si pohrávám už od minulý sezóny, kdy jsem pořídil celopéro. Českej pohár pro mě nepřipadá v úvahu – pořizovat si licenci kvůli jednomu závodu se mi nechce a navíc tratě typu Klínovec jsou tak zničit si kolo, případně to zdrncat jak bába na ukrajině. Spousta lidí mluvila o 3déháčku, že jsou tam lehčí tratě a celkově to je jedná velká pohodička. Jo to je přesně to, co potřebuju. Minulej rok jsem to vždycky nějak prozewlil, něco do toho vlezlo nebo jsem byl prostě jenom línej. Letos jsem se hecnul a vyrazil hned na první závod do Mezáku.

Razim až v sobotu ráno, protože tratičku jsem si najel už minulej víkend (report z tréninku vám přinesu později, abych vás zmát). Vstávam v sedum, chvilku přemlouvám Andy ať jede se mnou fandit, ale ta se jen zachumlá do peřin a já teda sám ženu citrouše nevlídnou severočeskou krajinou. Na místo dorážim na devátou a jsou tu MRTĚ lidí. Píchnu citróna na parkoviště a kráčim kolem stanu, ze kterýho čouhá Josewovo zvracející hlava, k registraci. Pošvi si na mojí počest na přihlášku píše team „perry je blbej“. Pomalu převlíkám a jdu s Želim jezdit. Všichni jsou asi ještě vožralí, takže vlek je skoro prázdnej a odsejpá to jak po arašídovym másle.

Trať je hroznej motokros. V noci zachcalo a je to jeden tobogán plnej bahna. Jen vlaješ na kole a kloužeš tim bordelem dolu. Nejvíc mě baví jak kolem mě do vzduchu odletuje bahno od kol. Opačnýho názoru je Čárys, kterej řek, že je bahno, vzal ploutve a šel do bazénu.

Postupně trať vysychá, zrychluje se a už se to dá normálně jezdit. Zato vlek se začíná plnit, tak to pomalu balim a jdu se nažrat. Opačnou taktiku zvolili Stokládi, který přijeli, šli se zapsat, pak do hospody na smažák a pak si to jednou sjeli. Na poslední chvíli doráží i Goodfella s Belekem a Hovado se Sakim. Ha! Hovado bude mít málo času si to najet a mě se tak o krůček přibližujou tři pivka v případě, že ho zajedu.

Takže najeto, najedeno, odpočato a jdeme na měřák (tak se totiž mezi sjezdařema říká měřenýmu tréninku – to jsem pochytil už na svejch prních závodech – nejsem já bystrej?). Nahoře na startu vládne maličko chaos, jede se v pořadí stylem „kdo přijde ten jede“. Takže kecáme a v klidu jedeme mezi posledníma.

Mě to vůbec nejde. Zase si potvrzuju, že nejsem závodní typ. Prostě mi vadí někde hodinu dvě tvrdnout a pak najednou ztuhlej někam vyrazit na čas. Trať si pořádně nepamatuju, než se do toho trošku dostanu, peru se s tim ze začátku hroznym stylem. Navíc v půlce padám a dostávám dneska už podruhý mordu pedálem do pravý holeně – daň za modelling jen v kolenech.

Následuje další čekání na výsledky měřáku, který zpestřuje moderátor Emrudenko nebo tančící bezďák. Sluníčko na nás mezitim vykouklo, tak se se Sakim a Hovadem opalujem na parkovišti a jeho nezbednej synem po nás hází tenisákem. Výsledky měřáku podle očekávání, jsem někde patnáctej od konce asi z 80ti klučinů na Fullech.

Tak jdem na první jízdu. Ta se zase k nelibosti několika střelců jede stylem přijdeš-jedeš. Jízda podobná trága, vytuhlost snad ještě větší, ale aspoň jsem nespad. Asi už mě všechno bolí a jedu opatrně.

Druhá jízda (který se v DH taky říká finále – to má hroznou výhodu, protože do finále, narozdíl od jakýhokoliv jinýho sportu, postupuje každej, takže se můžeš doma mamince, manželce, milence poschlubit, že jsi postoupil až do finále, ale tam to bohužel nevyšlo) se už jede podle časů v měřenym tréninku. Ta mi sedla nejlíp, konečně jedu bez stresu a jen tak se tratí houpu a docela si to užívám. Jsem dole a mastim ještě vlekem nahoru fandit rychlejšim kluckám.

Je to odjetý a já umírám hlady, tak shánim dole u vleku nějakej žvanec. Ale když vidim ty mdlý buřty, skáču ještě naposled na vlek a upaluju nahoru pro luxusní bílou klobásu od milý obsluhy. Fajn tečka za fajn dnem.

Mám sbaleno a čekáme na výsledky. Vyhlášení je tu, kluci a holky se vosprchujou šampaňskym a mladší kategorie rychlejma špuntama a pak už jen bitka zahlídnout kompletní tištěný výsledky. Přeci jen trochu zklamání, když jsem 72. z 82. Aspoň, že jsem zajel Hovada a vyhrál sázku o tři píva. Výsledky po mě nechtějte, ale vim, že mě hodně překvapil sedmej LePo (tomu klukovi to lítá, ale že až tak..), zabiják pošvi pátej, Stokláda myslim 16tej. No, já se hlavně svez a podrobil sebe i moje kolečko další zkoušce, kterou byl DH Race. V létě na tom samym kole pojedu XC maraton – všestrannost já mam rád.

196_4

196_13

196_21

img00132

img00133

p1110334p5167095

img00031

Advertisements

8 thoughts on “Na starý kolena poprvé na DH závodě (3DH Cup Meziboří)

  1. Dobrej report Tome. Z těch fotek si říkám, že bych se možná taky někdy mrkl na takovou akci!

  2. HOVADO jedena první fotce je vidět jak dojíždím Perryho o půl minutu… samozřejmě poté jsem ho v zatáčce předjel…

  3. to se ti mele, kdyz si tam byl vikend predtim si to nalitat, co? no ja si pockam co predvedes v brize chlapce

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s