Varskej AM Bike .. po sedmi letech na MTB maratonu

2-copy

S myšlenkou zajet si letos nějakej maratonek jsem si pohrával už od jara, kdy jsem svojí fourcrossovou hračku vyměnil za freeridovou mašinu. Za sjezdíkem se snažim na kopec dostat v sedle a sem tam si v tejdnu v Plzni střihnu i nějakej čistě XC švih, takže něco málo najeto mam. A protože Velkýho Artíka pořádaj kamarádi a známý, byla volba jasná.

V tejdnu jsem ještě od pondělí do středy jezdil a tim byl trénink hotov. Počasí se ještě v pátek moc netvářilo a celou noc pěkně chcalo, ale nakonec se v sobotu umoudřilo na poslední možnou chvíli a já vyrazil v půl desátý do Březový se zaregistrovat. Pak zpátky do Varů pro kolo a na lehkej dlabanec a už autem na start na Divadelnim náměstí, kde zjišťuju, že jsem nechal doma čip a řadim se na konec startovního pole.

Startujem a každýho chytá startovní rapl a rve to po silnici jak starej Lance. Já 5 km sprint po áčku moc neudejchávám a visim vzadu. Pak konečně vostrá levá do lesa a první vostrý stoupání na Aberg. Nasazuju svoje tempíčko a ke svýmu překvapení několik lidí předjíždim. Chvíli se motáme a přichází první sjezd z Abergu. Dlouhej a zábavnej. Pro mě nejvtipnější část závodu. Prostě jen jedu a řvu „levá levá pravá“ a kolem mě se míhaj nechápající cyklisti. Předjel jsem jich v tom sjezdíku asi padesát a hrozně mě to bavilo. Pak druhý výživný stoupání po asfaltu a první občerstvovačka, házim do sebe dva jonťáky a rvu do kapes kousky tyčinek a banán a nezdržuju se a upaluju dál.

Teď se motáme asi 15 km kolem Vítkovky bez nějakýho většího převýšení, ale sem tam docela technika, bahno, kořeny a tak, kde je k mýmu překvapení většina lidí úplně v háji a zas jich několik předjíždim. Některý mi to pak vracej na dlouhym rovnym šotolinovym úseku, kde mam první krizi a chytám křeč do obou stehen (cca 25. km), ketrá mě až do cíle nepouští. Na tomhle úseku se přesně timhle stylem honíme s nějakou holčinou, kdy jí vždycky předjedu na kořenech a ona mě pak na silnici. Útěchou je mi pak ale pohled zezadu na její uplý minielasťáčky, takže aspoň tak. Pak už jsme na Vítkovce a je tu druhá občerstvovačka, zas to beru hopem a holčině tak zdrhám.

Následuje sjezdík, kde si zas polepšuju o pár míst a pak na dvakrát slušnej výdup na Rusalku, kde už mam pocit, že mi stehna vybouchnou a podle mě nejtěžší část trati. Nicméně vidim, že ostatní toho maj taky plný kecky, zatínám zuby a držim si tempo a celkem dost lidí předjíždim. Sjezdík a v něm poslední občerstvovačka. V pokračování sjezdu ničim několik cyklistů. Za jednoho týpka se na úzký pěšině pověsim a toho to stresuje natolik, že jednu zatáčku nevybírá a s řevem mizí v lese. Řvu za nim omluvu a vydávám se za další obětí. Tou je další postarší cyklista, kterej mě nechce pustit před sebe, tak to v jednom esíčku zkracuju a objevuju se před nim. Ten mě kárá slovy „tos neudělal dobře“ a taky se poroučí k zemi. Tímto se oběma pánům omlouvám.

Následuje zase trošku technika a pak už poslední výjezd na Aberg, kterýho jsem se bál, ale nakonec byl docela v pohodě a odměnou mi byl podruhý ten zábavnej sjezdík. Pak už jenom po silnici zas asi 5 km do cíle, což bylo nekonečný a už jsem v cíli a hlásim se u klučinů s compem, že nemam čip, ať mi napíšou čas. Fasuju vodu a kácim se k zemi a dávám voraz. No pak už jenom umejt kolo, vyfasovat jídlo, dodupat zpátky do Varů, kde jsem chytře nechal auto a pak už po sprše zas zpátky do Březový na vyhlášení.

Podle výsledkovky jsem byl 311. z 430 plus asi další dvacka nedojela. 56 km v terénu za 3 hoďky 10 – tak nějak jsem doufal, že za ty 3 hoďky to stihnu. Takže celkově spokojenost, XC nejezdim, jel jsem to na tý svý houpačce a nebyl jsem poslední. Vyrazil jsem skoro poslední a pořád jsem někoho předjížděl a před sebe nikoho nepouštěl. A ještě jsem se cestou bavil. Hlavně tim, jak ty lidi vůbec neumí jezdit. Rvát to po šotolině to jo, ale jak přijde sebemenší technika jsou všichni (nebo aspoň poslední čtvrtina pole) úplně v háji. Čau za rok!

Fotek si tentokrát važte, musel jsem za ně zacvakat těžkou vatu, takže každej, kdo si je prohlídne, ať mi pošle na účet po koruně. Poslední fotka z cíle je od Michala a za tu jsem nemusel cvakat ani Ň.

1

2

4

Advertisements

17 thoughts on “Varskej AM Bike .. po sedmi letech na MTB maratonu

  1. ty si šmelo, takovou ostudu udělat rodině. příští rok si to švihnu radši taky abych zachránil čest… cyve…

  2. Vždyť tam bylo místa jak kráva – proč padal? Jinak ten člověk vypadá jako naprosto typickej krosař, co neumí jezdit – vytuhlej postoj, vyděšenej výraz, špatná stopa, celá dlaň na brzdovejch pákách a naprosto nezbytnej atribut – dres Český Spořitelny :DUž o tom uvažuju dýl, takže když mě příští rok trochu vyhecuješ, jedu taky:o)

  3. Sem rád…Jsem rád, že nejsem jedinej magor, který jezdí maratony na enduru. 🙂 http://www.bikeboy.cz…mg00050.htmA přesně jak píšeš, dolů se všichni courají a nahoru mi potom nadávají. 🙂

  4. GF: po pivu a hermelínu mi to moc nejezdíRadek: beru tě za slovo .. a ty mě za to vytáhneš aspoň na jeden 3DHkarlos009: koukám, že tohle byl maratonek drsnějšího raženíTomanos: sorry foťák jsem si na trať nebralBT: ty děláš, jak kdybych já do hor nevyrazil jak je rok dlouhej .. v krušnejch si tykám s každou liškou

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s